Mokřady a tajemství ztracené vody

Slovo mokřad pod sebou zahrnuje hned několik dalších výrazů, jako třeba prameniště, močál, bažina, tůně, blata, rašeliniště nebo slatina. Zahrnujeme mezi ně i další území pokrytá vodou, jako jsou vlhké louky, nivy vodních toků, tůně, mělké rybníky. Mohou být přirozené i uměle vytvořené. Pro všechna tato území je charakteristický jeden společný jev, a to dostatek vody, ať už se jedná o vodu povrchovou nebo podzemní. Takováto místa bývají celoročně, nebo alespoň po větší část roku, podmáčená. V dnešní době, kdy se nedostatek vody stává celosvětovou hrozbou, význam mokřadů stále roste. Podílejí se totiž na koloběhu vody v přírodě, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a mají i mimořádnou schopnost vodu zadržovat, například v období záplav. Proto byly tématem dalšího úkolu Recyklohraní.

Mokřad nad Nezdenicemi a zatopený lom prosvětlený po rekonstrukci se nám stali přírodní učebnou a zdrojem našeho bádání. Pozorovali jsme všechno, co roste a žije v tomto zajímavém prostředí. Největší radost badatelům udělala sýkora koňadra, která se uhnízdila v budce, kterou jsme u mokřadu připevnili na strom. Odlovené pulce budeme nadále systematicky měřit, zakreslovat a pak je vypustíme zpět do přírody. Potvrdili jsme přítomnost spousty vodního hmyzu, jehož názvy jsme se pokusili určit pomocí klíče. K identifikaci rostlin nám zase nejvíce pomáhala aplikace PlantNet. Velikonoční tatary jsou ve vodě, takže po jejich zakořenění se rádi znovu k mokřadu vydáme i s nářadím 🙂