Napínavé pokusy s kvašením

Naši badatelé měli tentokrát zapeklitý úkol. Při pohledu na přichystaný materiál měli klást otázky, které je napadají. Z těchto otázek jsme si stanovili výzkumnou otázku: „Potřebujeme ke kvašení cukr?“ Skupinky dostaly zadané směsi kvasnic, mouky, různě teplé vody, cukru a soli. Zadání znělo: „Stanovte „hypotézu“, domněnku, co myslíte, že se stane v jednotlivých kádinkách či zkumavkách. Proveďte vlastní pokus, pozorujte, co vznikne, co se stane, co se rozpustí či nerozpustí. Nafoukne se nad některou ze směsí balónek?  Zformulujte závěr, proveďte prezentaci druhé skupině.“

S úkolem se naši zkušení vědátoři statečně poprali a proces kynutí opravdu pozorovali. Odměnou jim byl pokus s názvem Hořlavá zubní pasta (také z kvasnic). Jak je možné, že žhnoucí špejle se opakovaně rozhořela pouhým ponořením do pěny? V kvasnicích jsou bakterie kvasinky, které rozkládají jistou kouzelnou chemikálii. Při jejím rozkladu vzniká kyslík. A ten podporuje hoření.

Badatelé musí využívat kritické myšlení, posuzovat alternativy a vyvozovat závěry. Také pracují v týmu, diskutují („Bez cukru to kvasit nebude!“)  a argumentují. A též dávají své výsledky k posouzení druhým. Bádání je založené na podněcování přirozené zvídavosti dětí, na rozvoji jejich tvořivosti a fantazie. Vždyť bádání, experimentování i tzv. vážná věda jsou ve své podstatě hlavně hrou. Přitom všem, co se při badatelsky orientované výuce naučí, je především RADOST dětí z bádání nenahraditelná…